Bernský salašnický pes je relativně mladé plemeno, které bylo vyšlechtěno až na konci 19. století. Původně se jednalo o hlídací, honácké i tažné psy (tahali speciální dvoukolové povozy) na selských dvorech v okolí Bernu, odkud se ale postupem času rozšířili i do zbytku Evropy.
Jedná se o středně velké až velké psy s podsaditým tělem, kteří dosahují výšky v kohoutku 58-70 cm. Mají dlouhou srst složenou převážně z černé, která je doplňována rezavými a bílými skvrnami.
Bernský salašnický pes má klidnou a stálou povahu, jak se na větší psi sluší. Je pozorný a bdělý, vyžaduje přítomnost lidí a neustálou práci. Jako zástupce větších plemen je také dobromyslný a přítulný ke známým osobám, vůči cizincům ale může být zdrženlivý a ostražitý. Pro svou povahu se hodí do rodin s dětmi, ale i jako pracovní pes. Podobně jako bernardýn dokáže při vhodném výcviku vyhledávat zavalené lidi v lavinách. Pokud má kolem sebe “své lidi” a dostatek práce, je šťastný a vděčný.
Encyklopedie psů